„Život je plný překvapení“

Takhle reagoval před několika lety můj strýc, když mu na autě během večerní cesty od babičky praskla hlava motoru. A jedno takové překvapení na mě čekalo dneska, když Iva dorazila domů – a v ruce měla ježka. Prý že je to mládě, a že by nepřežil zimu venku. Našla ho někde na Staré cestě, když se snažil dostat se skrz oka plotu. No a tak se staráme.

Ačkoliv víme, že nejpozději po zimě se s ním rozloučíme, dostal jméno – Plotníček, podle místa nálezu. Dočasným azylem je mu krabice od mikrověže. Vypadá to, že už překonal počáteční šok a začíná si zvykat – už i žere. Děd Vševěd Internet prozradil, že jedno z možných žrádel vhodných pro takového ježka jsou granule pro kočky. No, musím říct, že jsem se cítil celkem zvláštně, když jsem je v obchodě vkládal do vozíku :)

Už dávno jsem slyšel, že ježci mívají blechy. A taky, že jo – na tom našem Plotníčkovi už byly dvě spatřeny. Bezděky jsem si přitom vzpomněl na dědu Komárka z filmu Na samotě u lesa – „to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou“. Jak to pokračovalo, netřeba myslím doplňovat. Mimochodem, něco mě svědí na bradě :)