Sjezd z Lysé hory byl úžasný. Cesta šla prudce z kopce, a tak to frčelo jedna báseň. Zruba v půlce kopce přišla krásná rovinka, na které by se to dalo pustit a dosáhnout rychlosti takřka závratné. Než se tak ale stalo, moji pozornost upoutalo auto zaparkované u kraje cesty asi 150 metrů přede mnou, za ním skupina lidí a před ním pán, který intenzivním máváním rukou naznačoval, ať zpomalím. Pochopil jsem, že se tam něco stalo, a tak jsem zpomalil a předal signál za sebe Zajdovi.

Za chvilku bylo všechno zřejmé, nějaký pán to cestou dolů nezvládl a skončil na tvrdé zemi. Nevypadal moc dobře, ale žil a byl při vědomí. Podle informací, které jsem později našel na internetu, se poranil na hlavě a částečně si amputoval prst na ruce. Kdyby si aspoň vzal přilbu…

Není se čemu divit, že se mi pak přestalo chtít lámat rychlostní rekordy. Nicméně i tak potom GPSka ukázala maximální rychlost 74 km/h :)

Poté, co jsme si zblízka prohlédli a vyfotili vrtulník, který pro toho nešťastníka přiletěl a čekal na cestě o kus níž, opustili jsme asfaltku a najeli na červenou turistickou trasu. Po ní jsme pokračovali dále na Visalaje (4 km), odtud po modré na Bílý kříž (1,5 km) a zase po červené  až na Konečnou (7 km). Tady jsme se napojili, občerstvili a po asfaltce sjeli dolů a odbočili vlevo na cestu I/56. Po ní jsme projeli Bílou a záhy před námi bylo poslední významné stoupání směrem na Bumbálku. Poslední dva (nepříjemné) kilometry stoupání jsme překonali už po cestě I/35. Brzy ale bylo po všem a my jsme se octli na chatě Třeštík, kde jsme jednak odpočívali (tou dobou jsme za sebou měli asi 130 km) a jednak jsme si tam pořídili nanuky – mňam :)

Z Třeštíku nás zelená značka provedla příjemným sjezdem údolím Babská do Velkých Karlovic. Posledních 35 km jsme spořádali po cyklostezce Bečva, přičemž jsme „ochutnali“ několik jejich nově dostavených částí. Některé části nás velice příjemně překvapily :)

Zanedlouho jsme již byli v Ústí, na dohled od rodného Vsetína. Naše cesty se rozdělily asi 4 km poté na parkovišti u věžáku, kde jsem měl od rána zaparkované auto. A jak jsem za něj byl vděčný – šlapat do Sychrova byla jedna z posledních věcí, do které se mi tehdy chtělo :)

Na závěr popisu tohoto výletu by se snad hodilo pár vzletných slov. Co třeba „křídlo“, „runway“ a „vrtulník“? :)