V kempu se nám oběma líbí. Aby bylo jasno, je to tříhvězdičkový kemp se vším komfortem (až na ten internet :) Teplá voda sice jen za žetony, ale ty tři Eura za šest kousků nás nezruinují. Všude to tu je samý karavan a obytné auto, se svým stanem tu až tak docela nezapadáme. Dnes jsme na něj připevnili naši vlajku, aby bylo jasno, kdo že to v něm bydlí.

Tento den jsme strávili rozkoukáváním okolo. Dopoledne po pozdní snídani jsme se prošli na pláž, přičemž jsme zjistili, že 200 m to k moři odsud určitě není, jak se uvádí v propagačním letáku kempu. Moře bylo celkem studené, vítr fučel, přesto se však pár jedinců ve vode vyskytovalo.

Po obědě sestávajícího z brambor, luncheonmeatu (divím se, že to kromě turistů někdo kupuje) a místních cherry rajčat jsme se vydali na lov – chtěli jsme se připojit k internetu, aby si Iva mohla do GPSky opsat souřadnice jejich milovaných geokeší. K jejímu smutku se nám to ale nepodařilo, a tak jsme s prázdnou přišli zpět do kempu. Bez velkého otálení jsme sedli do auta a vydali se do přístavu Punta di Sabbione zjistit informace o vodní veřejné dopravě do Benátek, kam se chystáme zítra.

No pak už toho moc na vyprávění není. Zmiňovat se o cestě zpět, večerní hygieně a posezení na zemi pod stromem s notebookem na klíně a psaní tohoto příspěvku asi nemá valného smyslu :)