Dnešek byl ve znamení přejezdu od moře do hor. Vlastně nic moc zajímavého. Tedy až na posledních 40 km, kdy jsme z nížin přejeli do hor. Trakař si zase máknul, až mi toho auta bylo skoro líto. Ale dojeli jsme.

Protože jsme na místo určení dorazili o celé dvě hodiny dříve, než jsme měli v propozicích, jeli jsme se podívat do asi 15 km vzdálené Cortiny d’Ampezzo, známého turistického střediska. Právě tady jsme se poprvé setkali s jednou místní zvláštností. Otevírací doba většiny obchodů je půl hodiny po poledni přerušena, znovu se otevírá až v 15.30, někde ještě o půl hodiny později. Asi nějaká obdoba španělské siesty, či co. Jenom nevím, jestli to takto bylo zařízeno i dole u moře, mám pocit, že ne. Většina obchodů také také na tabulce s otevírací dobou má „Domeniche chiuso“, tedy v neděli zavřeno. A tak je to nejlepší – šest dní práce, sedmý den odpočinek.