Před nedávnem se mi do ruky dostala malá část pozůstalosti po dědovi mé ženy. Než přišli komunisté, provozoval na Novém Hrozenkově kadeřnickou živnost. Poté, co mu ji zabavili, zůstalo mu množství vybavení, mezi ním i náčiní na holení. Dlouho odpočívalo ve skříni, než jsem se k němu dostal já:)
Protože jsem člověk, který rád zkouší nové věci, řekl jsem si, proč nezkusit něco nového i co se holení týče :) A tak se sada břitev, štětka, mýdlo a obtahovací řemen přestěhovaly k nám domů. Na internetu jsem zjistil, jak se vlastně břitva drží, koupil Pitralon a mohl jsem začít. První oholení nedopadlo nic moc, asi dvakrát jsem se pořezal, o podrážděné kůži ani nemluvě. Postupem času byly výsledky lepší a lepší a při čtvrtém oholení jsem se konečně nepořezal. Pořád to ale nebylo ono, měl jsem pocit, že břitva není dostatečně ostrá. O tom, že břitva projde v testu visícím vlasem, jsem si mohl nechat zdát – sám jsem se o tom přesvědčil :)
Včera jsem si ale domů dopravil další důležitou součást výbavy – brusné kameny. Po shlédnutí videonávodu jsem se odvážil nabrousit jednu z užších břitev. Výsledek měl docela překvapil, s trochou šikovnosti jsem visící vlas přeřezal. Povzbuzen tímto drobným úspěchem jsem odhodlán pokusit se nabrousit i tu nejširší břitvu, kterou se holím. Snad to dopadne dobře :)
Tady pro ilustraci přikládám nějaké fotky holicího náčíníčka :)
